Novinky - Rozhovory - Odpovědi

Rozhovor ing. Aleše Michálka, člena petičního výboru, který poskytl VečerníkuPV a který vyšel v jeho tištěné podobě 25.11.2019, obsahuje jeho reakce na vizualizaci zveřejněnou 14.11.2019.

Co na tyto změny prezentované v médiích včetně vizualizací říkáte a souhlasíte s nimi? Vznikne nějaká nová aktivita petičního výboru?

Jsme velice rádi, že se o předmětné dění Večerník opět zajímá. Myslím si, že vaše noviny i náš petiční výbor máme historii seriózní spolupráce při zveřejňování pravdivých informací a stanovisek z doby před dvěma roky a věřím, že na ni úspěšně navážeme.
Před dvěma roky více jak tři tisíce občanů podepsalo petici, která - stručně řečeno - protestovala proti tomu, aby v ulici Studentská na místě současného parku a parkoviště před tělocvičnou a budovami Reálného gymnázia a základní školy města Prostějova vznikl rozsáhlý neprůchozí prostor ohraničený plotem s jedinou vstupní branou ve směru z Lidické ulice – tedy aby de facto došlo k obnově dávno zrušeného pohřebiště v jeho původním rozsahu. Neprůchozí variantu zmíněného prostoru omezující přístup do školy odmítlo i tehdejší vedení statutárního města Prostějov v čele s primátorkou RNDr. Alenou Raškovou.
Nejnovější návrh změn na území parku ve Studentské ulici mohu zatím posuzovat stejně jako ostatní občané jen z jakýchsi „obrázků“. Nebyl zveřejněn žádný půdorysný návrh či jiný upřesňující technický popis navrhovaného řešení.

A co z těchto "obrázků čtete vy sám?

Na místě současného parku a parkoviště před tělocvičnou a budovami RG a ZŠ města Prostějova je vytvořen neprůchozí prostor ohraničený živým plotem s jedinou vstupní branou ve směru z Lidické ulice. Uvnitř tohoto prostoru je umístěno několik náhrobních kamenů. U schodů do tělocvičny není chodník, ale vyvýšené rošty. Před hlavním vchodem do školy, v těsné blízkosti školních tříd s probíhající výukou, je umístěna odpočinková zóna se zakreslenými skotačícími a asi i vřískajícími malými dětmi...
Patrně stejně čte tyto obrázky i celá řada občanů. I oni, tak jako Vy, se na nás obrací s otázkou, zda ještě vůbec jako petiční výbor existujeme, co tomu všemu říkáme a zda budeme nějak reagovat. Ano, jako výbor stále existujeme, chceme a budeme pracovat!


Dá se tedy ze strany petičního výboru očekávat další aktivita?

Vše ostatní zatím nechám bez jakéhokoliv dalšího komentáře či vyjádření. V nejbližší době by pod záštitou primátora Mgr.Františka Jury mělo proběhnout jednání mezi členy petičního výboru a vedením města. Omlouvám se, je mi velice líto, ale je nepřípustné, aby byli naši partneři seznamováni s našimi stanovisky mimo jednání přes média.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Starší reakce - rozhovory - odpovědi z přelomu let 2016/17

Reakce na aktuální dění v tištěných i internetových médiích, především na článek v MF Dnes z 13.1.2017

1. Plná verze rozhovoru ing. Aleše Michálka, člena petičního výboru, který poskytl VečerníkuPV v druhé polovině měsíce října. Najdete v něm mj. i odpovědi na nejčastější otázky, které dostáváme od vás návštěvníků našich stránek. Rozhovor byl otištěn ve VečerníkuPV dne 14.11.2016 a na webových stránkách VečerníkuPV je možné jej najít zde.

2. Odpověď petičního výboru na článek ředitele GJW ing. Michala Šmucra zveřejněného na stránkách itydenik.cz. Článek pana ředitele je k přečtení zde. Žádost o zveřejnění odpovědi byla zaslána na itydenik.cz mailem 10.11.2016 v 15:43. Odpověď byla zveřejněna na stránkách itydenik.cz 18.11.2016 v 11:15 (podle času u článku).

3. Otevřený dopis k vystoupení Mgr. Radka Augustina z Kanceláře prezidenta republiky na shromáždění u příležitosti uctění památky 200. výročí úmrtí vrchního rabína Cvi Jehošui Ha Leviho Horowitze konaného 27.11.2016 v Prostějově. Článek o shromáždění byl otištěn ve VečerníkuPV dne 28.11.2016 a na webových stránkách VečerníkuPV je možné jej najít zde.

Reakce na aktuální dění - v tištěných i internetových médiích, především na článek v MF Dnes z 13.1.2017

Je právem každého, kdo má určitý cíl, za něj bojovat. Ale tento boj by měl mít vždy i určitou morální úroveň. Z tohoto pohledu je článek pana Šverdíka v MF Dnes ze dne 13.1.2017 zostuzující a fašizující obyvatele jeho vlastního města je zcela jistě hluboko pod i tou nejnižší úrovní slušnosti.

Shrňme si pár argumentů:

• Petici zcela dobrovolně podepsalo 3.126 občanů
• Nebyla provázena žádnými veřejnými protižidovskými projevy či vystoupeními
• Převzala ji za magistrát sama primátorka RNDr. Alena Rašková
• Pár dnů po převzetí komentovala tak, že rada doporučí zastupitelstvu petici podpořit

V této fázi se přímo nabízí, že misky vah se nachylují směrem k občanům, kteří nejsou antisemité, jen chtějí zachovat park, který u drtivé většiny z nich je již od narození součástí jejich života, a volný přístup ke škole.

Je logické, že se druhá strana musí pokusit tento vývoj zvrátit. Jejich cílem totiž není nic jiného, než celý park změnit na uzavřený, neprůchozí prostor. Tedy právě to, co je na projektu v Prostějově, vzhledem k současnému stavu lokality, kritizováno od samého počátku.

Kdyby to nebylo tak zákeřné, dalo by se jejich neustálé volání po jakém si kompromisu označit už za směšné. Proč po něm sice tak intenzivně a nahlas - ale stále jen a jen - volají, proč sami nezmění svůj nekompromisní požadavek na uzavřenost a neprůchodnost prostoru, proč pořád navrhují stále to samé, ať je v návrhu plot jaký chce? Nevytváří tím náhodou jen záměrně mediální obraz svých odpůrců jako „zlých“ lidí primárně odmítajících jakýkoliv kompromis? Těžko ale odmítat něco, co není nabízeno, jen se o tom mele a mele pořád dokola a naprázdno …

Místo vlastního podání kompromisu však tvrdě a profesionálně mediálně útočí proti všem, kteří si dovolí vystoupit proti jejich cíli. Obviňování z antisemitismu, šíření jakési fašizující vlny mezi občany a jakéhosi rozpoutávání protižidovských vášní ve městě atd. – proč se toto řeší přes média? Jestli jsou panu novináři Šverdíkovi, či komukoliv jinému, takovéto konkrétní projevy známy, nechť se obrátí na orgány činné v trestním řízení! Takové chování je přece trestné! Bude to pro českou společnost mnohem prospěšnější, než celorepublikové mediální zostuzování všech spoluobčanů z Prostějova. Ale jak asi podávat oznámení tam, kde nic není? Ale pokud je, proč jej nepodat? Že by i zatím bylo něco v pozadí, nějaká obava, že by něco prasklo?

Článek se dá brát - a to je asi hlavně i jeho účel - jako skryté varování představitelům města, jaký mediální lynč mohou čekat, přidají-li se na stranu odpůrců projektu.

A je asi jen „náhoda“, že nesmysly z článku začínají hromadně přebírat další a další média … A náhle se nám rodí nová, mediálně vytvořená pravda. O stvůrách z Prostějova.

Koupit se dá všechno. Jen s tím petičním výborem je asi potíž. Jsou to lidé bojující za svou věc, zdarma, ve vlastním volnu, na vlastní náklady a jen z vlastního přesvědčení. To bývá vždy problém. Tak se zmíní, že minimálně jeden je ve styku s jakousi antisemitskou stranou a přidá se ještě pár lží či vět vytržených z kontextu a vytvoří se potřebný jednoduchý mediální obraz, nejlépe xenofoba shlížejícího k  obrázku Hitlera na stěně v kuchyni …

Jako náhodou se také vynořují v tisku jeden za druhým články oslavující a zveličující podíl židů na rozvoji města. Jako by právě jen a jen oni měli na tom podíl. A jak škaredě se k jejich památce dnes v Prostějově chováme. Co to, k čertu, je? Jakým právem se toto činí? Ještě před pár měsíci nikdo v Prostějově nerozlišoval významné postavy místních dějin na židy a nežidy. Nezkoumali jsme to. Byli to prostě významní rodáci. Kdo a proč to začal?

A co nakonec s tisíci podpisů pod peticí? Ty je samozřejmě potřeba zbagatelizovat, zpochybnit.

Tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou – asi to všichni znáte. Asi i víte, čí je to, paradoxně, citát. Bohužel je to ale stále pravda a funguje to.

A tak se začne dokola a dokola z více zdrojů mluvit o zmanipulované petici. Vynoří se údajné desítky lidí (dle náměstka primátorky Pospíšila), co jen kvůli jednomu malému obrázku (staženému z webu radnice) petici podepsali. Nepodepsali prý kvůli svému nesouhlasu s plánovaným zrušením veřejného parku a vytvořením místo něj uzavřeného a neprůchozího „pietního“ místa a omezením přístupu do školy, ale jen kvůli jakési vizualizaci, která je vylekala.  Neuvěřitelná blbost, že? Ale zopakujte si tisíckrát nahlas : zmanipulovaná petice, zmanipulovaná petice … Ještě si věříte? Nebo začínáte váhat, že Vás petiční výbor nějak zmanipuloval a podvedl? Hnus, že? Lidé podepisovali text, nikoliv obrázek! V petici žádný obrázek není.

Na závěr malá perlička. Mateme prý v petici lidi údajným kácením stromů, které se rozhodně v projektu neplánuje. Podívejte se, prosím, na jeho plány (na druhé straně tak kritizované pozvánky, nebo na www.studentskaPV.cz ) na jaká místa se má přesunout parkoviště a co tam dnes stojí …

A tak je to skoro se vším. První dva pohledy, jež odpovídají záměru nadace předaného městu v lednu 2016 a magistrátem odmítnutého v únoru 2016, zveřejnil pan Jelínek teprve v prosinci 2016. Vždyť v tuto dobu magistrát již skoro půl roku čekal na něco nového! Není to dostatečně výmluvné, kdo neustále mlží a pracuje s polopravdami? Jen a jen aby protlačil své vidění a chápání světa!

1. Plná verze rozhovoru ing. Aleše Michálka, člena petičního výboru, který poskytl VečerníkuPV

Jak Váš petiční výbor vznikl?

Vznik vlastního výboru je poměrně jednoduchý a souvisí s tím, že výbor vznikl při KPŠ RG a ZŠ města Prostějova. Poměrně složitější jsou důvody, proč jednotliví rodiče do toho šli. Impulsů bylo pro každého z nás mnoho. Největším byl asi pořad Reportéři ČT ze dne 5.9.2016 – neústupnost  zastánců jednoznačné obnovy hřbitova, vyjádření primátorky, že je pro rehabilitaci hřbitova a vůbec celý pořad reprezentující poměrně jednostranný pohled na celou záležitost a to ve prospěch obnovy hřbitova.

Začali jste pozvánkou rodičům na shromáždění s možností podpisu petice. Prostějovská radnice ji ústy své mluvčí komentovala - cituji „Svým stylem se blíží šíření poplašné zprávy, obsahuje nepravdivé informace a neplatnou vizualizaci z prvního návrhu.“

(smích) Nezlobte se, zde se musím pousmát. Na našich www stránkách „StudentskaPV.cz“ jsou platné odkazy na radniční web, ze kterého jsme čerpali. Jsou zde i odkazy na web České televize, kde je ke shlédnutí zmiňovaný pořad včetně jeho přepisu do scénáře. Doporučuji všem Vašim čtenářům si odkazy prohlédnout a vytvořit si vlastní názor. Je zde i vyjádření paní mluvčí zaslané všem rodičům jako reakce na naši pozvánku.  Už spojení – „neplatná vizualizace z prvního návrhu“ - je lež. Ta vizualizace je samozřejmě platná, převzatá ze stránek města. Takový návrh americká židovská nadace skutečně podala. Paní mluvčí asi chtěla říci, že tento návrh již není na pořadu dne, neboť byl radnicí odmítnut.

A není to matoucí, zvát lidi na shromáždění vizualizací, o které se již nejedná?

Na pozvánce byl nejen první, ale i druhý návrh - oba převzaté z internetových stránek magistrátu.

Doporučuji Vám hru „Kdo najde pět rozdílů“. Porovnejte si, v čem se liší první a druhý návrh americké židovské nadace. Jsou to jen drobné, až kosmetické korekce. Prostor je malinko zmenšen na východě a na jihu o přístupovou cestu ke škole – v řádu několika metrů - a zděný plot nahrazen živým plotem. Náhrobky uvnitř zůstaly. Uprostřed a u tělocvičny je zakreslena lávka pro děti. Myslím si, že zveřejnění vizualizace prvního návrhu nebylo na škodu, minimálně ukazuje, kam až se jednání „posunula“. Z našeho pohledu tedy skoro nikam. Parkoviště se přesune a skoro celý park se změní ve hřbitov.

Paní mluvčí magistrátu v již zmíněné reakci mne velmi pobavila – nezlobte se, musím ji zde zkráceně citovat –„jedná se o druhém návrhu, který předpokládá osázení prostoru starého hřbitova živým plotem, zákaz venčení psů, přesun parkoviště,… a architektonicky vhodné zakomponování nalezených náhrobků (se souhlasem památkářů) do určeného prostoru tak, aby se zvýšila pieta a význam tohoto místa.“

Jinými slovy tu máme hádanku. Celý prostor bývalého hřbitova oplotíme živým plotem, dovnitř umístíme náhrobky – a co nám vznikne?

Radnice se zmiňuje, že jste ji o akci neinformovali, na shromáždění nepozvali – stejně jako zástupce nadace. Proč?

Nerozumím této otázce. Naším cílem nebylo svolávat diskusní pořad. My jsme chtěli svoláním odpůrců obnovy hřbitova z řad rodičů žáků školy zjistit, zda náš názor není osamocený.  Doufali jsme, že nás řada rodičů podpoří – proto jsme připravili rovnou i petici. Udělali jsme chybu snad jen v tom, že nám nedošlo, že řada rodičů bydlí poblíž školy a že se s naší výzvou ztotožní až tak, že ji veřejně vyvěsí … Tím se z naší původně „komorně rodičovské“ akce stala akce veřejná. Ale to není rozhodně na škodu.

Další kritika na Vás zní z řad médií, že odmítáte s nimi komunikovat, pan Jelínek vás v rozhovoru pro Český rozhlas nazval „netolerantními lidmi“.

Americká židovská nadace, jejímž představitelem pro Českou republiku pan Jelínek je, sama vyjadřuje značně neústupné názory jednoznačně žádající pouze obnovu hřbitova. Dá se tento postoj nazvat tolerantním? Jak se chcete proti takovému názoru tolerantně vymezit, když s ním nesouhlasíte?

S médii jsme zatím skutečně příliš nekomunikovali. Důvody byly dva. První - celostátní média se již několikrát jednoznačně vyjádřila, na čí straně stojí. Do našeho lokálního problému zatahují holokaust, xenofobii a utrpení židů za druhé světové války. Nechtěli jsme hned na začátku dopadnout jako Matiční ulice v Ústí nad Labem, abychom si museli v budoucnu – a teď záměrně přeženu – brát dovolené a jezdit do Bruselu vysvětlovat tento celoevropský problém. Jediný Váš týdeník o věci informuje objektivně a s celými souvisejícími okolnostmi. Proto jsem souhlasil s rozhovorem s Vámi.

Děkuji za ocenění Prostějovského večerníku. Ale co ten druhý důvod?

I ten v podstatě souvisí s tím prvním. Je to určitá naše osobní nejistota, obava z mediálního zneužití našich vyjádření. Nejsme profesionálové v mediální světě. Nikdy jsme žádné rozhovory neposkytovali. Měli jsme opravdu obavu, že dojde k vytržení nějakého našeho ústního vyjádření z kontextu a to poškodí naši věc. Proto jsme hned na počátku zvolili cestu pouze vydání písemného Prohlášení petičního výboru. Dnes vidíme, že tento náš postoj je nadále neudržitelný. Budeme to ale mít již o něco snazší, neboť víme, že máme podporu celé řady lidí a děkujeme jim za to.

Zmínil jste utrpení Židů, holokaust. Hřbitov srovnali se zemí Němci v období okupace. Vy si myslíte, že židovská nadace nemá na základě tohoto činu morální právo požadovat obnovu židovského hřbitova?

Těžká otázka. Podívejme se ale na historii prostějovských židovských hřbitovů. Odkazy, z nichž jsme čerpali, najdete zase na našich stránkách „StudentskaPV.cz“.

První židovský hřbitov byl v prostoru jihozápadních hradeb od poloviny 15.století. Poslední pohřeb byl na něm v roce 1802. V tu dobu vznikl druhý židovský hřbitov v prostoru dnešní ulice Studentská – tedy ten, o kterém se dnes bavíme. Část náhrobků z prvního hřbitova byla časem přenesena na druhý a došlo k jeho zrušení zástavbou, které trvalo až do 60. let 19. století. První židovský hřbitov byl tedy kolem roku 1860 zastavěn a zcela zanikl.

Od roku 1802 až do 11.5.1908, kdy proběhl poslední pohřeb, se pohřbívalo na druhém židovském hřbitově. Pak se již pohřbívalo jen na třetím – současném – za Brněnskou ulicí.

Stejně tak byl kolem roku 1900 zrušen i starý křesťanský hřbitov – dnes parčík naproti strojnické průmyslovky. Městská rada chtěla zřejmě uvolnit prostory pro další rozvoj města. Proto byly oba hřbitovy rušeny.

Z toho, jak došlo k zániku prvního hřbitova, vyvozujeme, že stejný osud byl asi naplánován tehdejšími představiteli města – upřesním, že se pohybuje v době Rakousko-Uherska -zřejmě  i pro druhý prostějovský židovský hřbitov.

Ještě si Vám dovolím položit otázku. Je bývalý židovský hřbitov na Studentské opravdu jediným zrušeným židovským hřbitovem na světě? A všechny se teď musí obnovit? Budeme obnovovat i ten první prostějovský, s jehož zánikem evidentně souhlasila i tehdejší prostějovská židovská komunita?

Vy si opravdu nemyslíte, že právě obnova hřbitova by byla důstojným vypořádáním se s minulostí – zvláště s tou z druhé světové války?

Nejsme antisemité, nezpochybňujeme holokaust. Hluboce litujeme toho, co bylo židům za druhé světové války učiněno nacisty. Kdo ale tato zvěrstva páchal? Němci, nebo prostějované? Kam až se - my Češi -budeme neustále vracet v odčiňování křivd? K Bílé hoře? Tam bylo přece také spácháno bezpráví a sebrán obrovský majetek! A proč tyto křivdy máme neustále napravovat jen my a naše současná generace?

Při revoluci v roce 1989 se jasně řeklo, že hranicí je rok 1948. Dodržujme to. Dnes již pomalu nežije nikdo, kdo by si původní židovský hřbitov pamatoval.

Nebyla by to pro změnu zase křivda na dnešní generaci občanů Prostějova, kdybychom souhlasili s tím, že do bytové zástavby, těsně ke škole, umístíme hřbitov? Nezajímají nás pocity prvňáčků chodících poprvé samostatně do školy? Čí křivda by dnes byla bolestnější a konkrétnější? Kdo se bude starat, aby se živým plotem ohraničený pozemek nestal rájem bezdomovců konzumujících na náhrobcích své „krabice“. My požadujeme zachovat před školou přehledný a tím pádem pro naše děti bezpečný prostor.

Vrátím se k druhé světové válce. V petičním výboru máme členy, jejichž předkové aktivně bojovali proti nacistické moci. A byli za to dokonce vyznamenáni.

Jsme přesvědčeni o tom, že zatahování utrpení židů za druhé světové války je ze strany americké židovské nadace účelové a nátlakové.

Jak vnímáte to, že nemáte podporu prostějovské radnice?

Jsme apolitičtí. Nemáme vlastní politické ambice. Nechceme z toho dělat politickou kauzu. Postoj radnice v souvislosti s celostátní medializací tohoto problému tak nějak chápeme, i když s ním nesouhlasíme.

Nenajdete jediné naše vyjádření proti stávajícím představitelům města.

Najdete ale pro změnu celou řadu vyjádření radnice, která na nás útočí, obviňují nás ze lží, účelovostí, manipulací s lidmi a shazují naši občanskou iniciativu jako nepotřebnou. Přitom se právě v takových vyjádřeních dopouští lží a křivě nás obviňují.

Co na to říci? Všechny materiály a informace, použité námi, jsou hlavně z webu města. Odkazy na ně najdete na www.StudentskaPV.cz. Posuďte si vše sami.

Na radnici by si měli udělat pořádek. Jejich tisková mluvčí dne 6.10.2016 prokazatelně píše všem rodičům žáků školy v reakci na naši pozvánku na shromáždění, že v současné době jedná radnice s americkou židovskou nadací o druhém návrhu, paní primátorka v posledním Vašem vydání uvádí, že oba návrhy již byly smeteny ze stolu a čeká se na další, třetí. To se před týdnem nevědělo?

Ve zmíněném pořadu Reportéři ČT paní primátorka uvádí – volně cituji, že ona osobně, pokud se zachovají přístupy pro záchranné sbory ke škole, je pro rehabilitaci hřbitova.

Už samotné používání termínu rehabilitace hřbitova v nás vzbuzuje nejistotu mnoha výkladů. Stejně jako další, těžko odhadnutelné termíny typu „zvýšení piety místa, živý plot“ atd.

Jak máme posoudit, kde je pravda a kde politická účelovost? A těch rozporů je celá řada. Celá dnešní doba je protkána „politickou korektností“, což je podobné, neřkuli stejné chování, proti kterému jsme „zvonili“ v roce 1989.

I pro to jsme se rozhodli vystoupit a pokusit se lidi probudit. Jsem přesvědčen, že jsme udělali dobře. A moc všem lidem, co s nás podporují a petici podepisují, děkujeme.

Příští rok budou parlamentní volby. Nesouvisí načasování Vašich aktivit právě s nimi?

Pokud se skrytě ptáte, zda nekopeme za nějaké politické uskupení či stranu, znovu opakuji, že ne. Parlamentní volby sice příští rok opravdu budou, ale nemyslím si, že bývalý židovský hřbitov v Prostějově by měl být jejich tématem. Ani v našem městě. Z našeho pohledu se jedná se o problém čistě lokální, určitě ale vhodný pro komunální volby v roce 2018. Tam nepatří témata obecná, celorepubliková. V těchto volbách volíme své zastupitele a ti by se měli umět vyjádřit jasně a beze slov mnoha významů k reálné současnosti i budoucnosti města Prostějova. A my, jejich potenciální voliči, bychom se neměli zabývat jen jejich předvolebními sliby, ale i činy jejich či jejich stran a hnutí v obdobích minulých.

A na závěr – jestli můžu – dvě prosby. Za prvé – rádi do našeho výboru přivítáme každého, kdo sdílí naše názory a má chuť pro své okolí a město něco udělat. Je-li tato chuť mírně menší (smích), uvítáme každého, kdo nás podpoří tím, že si stáhne petici, oběhne sousedy a známé a pokud nějaké podpisy získá, předá je petičnímu výboru v termínech uvedených na našem webu.

A na opravdový závěr – dovolte mi poděkovat všem občanům, kteří s námi do toho jdou. Zvláště těm, kteří petici nejen podepsali, ale i šíří a vysvětlují dál. Velký dík a uznání. Budeme dělat maximum, abychom je nezklamali.

Nechceme mít před školou něco, co bude jako hřbitov vypadat, ale hřbitov to prý nebude …

2. Odpověď petičního výboru na článek ředitele GJW ing. Michala Šmucra

Vážený pane Šmucře,

svým článkem jste náš petiční výbor petice „Za zachování stávajícího stavu parku a jeho okolí před RG a ZŠ města Prostějova na ulici Studentská v plném rozsahu a beze změn“ trochu překvapil. Opíráte se v něm evidentně pouze o informace, které jste zřejmě získal ve Vámi popsaném rozhovoru se zástupcem americké židovské nadace panem Tomášem Jelínkem z Prahy. Na základě toho odsuzujete petiční výbor a hovoříte o jakémsi smradu provinčního politikaření a o ohavné manipulaci s fakty. S tímto Vaším vyjádřením zásadně nesouhlasíme.

Dovolujeme si Vám položit několik otázek:

1. Byl v Prostějově zastavěn výstavbou kolem roku 1860 i takzvaný první židovský hřbitov, na kterém se přestalo pohřbívat v roce 1802? A to se souhlasem tehdejší židovské obce?
2. Proč vedení města trvalo kolem roku 1900, tedy za Rakousko-Uherska, na ukončení pohřbívání na druhém židovském hřbitově – tedy na tom, o kterém tak květnatě píšete?
   Nemělo své plány, co s uvedenou plochou v budoucnu zamýšlí? A nezveřejnilo je?
3. Nezrušilo toto vedení ve stejnou dobu i křesťanský hřbitov - dnes parčík proti strojní průmyslovce? V něm Vám nevadí, že šlapete po místech, kde se dodnes asi nachází fragmenty lidských ostatků, protože nikdy nelze vše vykopat a odvézt? A do botanické zahrady, kde tento hřbitov končil, své studenty nevodíte?
4. Co bylo podle Vás rozumnější – ponechat v roce 1900 staré hřbitovy včetně povoleného pohřbívání uvnitř rostoucího města, nebo vybudovat nová pohřebiště za Brněnskou ulicí?
5. Chcete tvrdit, že toto vedení města, za něhož byly postaveny největší a nejkrásnější prostějovské stavby – Národní dům, nová radnice, ... , bylo nerozumné, nezodpovědné či antisemitské?
6. Máme svědectví o tom, že celý prostor druhého židovského hřbitova byl za okupace i vybagrován. Při sbírání podpisů nám to samé nezávisle na sobě potvrdili i další občané. Z jakého zdroje tedy čerpáte Vy ve svých tvrzeních, že byly pouze zničeny náhrobky? Proč se tedy při výstavbě inženýrských sítí, kterých je pod parkem požehnaně, nenacházely kompletní lidské ostatky?
7. Znáte hranu možného americké židovské nadace, o které hovoříte? Pan Jelínek ji, v rozhovoru pro Hanácký Večerník ze dne 5.8.2016, zcela jasně popsal - citujeme (odkaz na celý rozhovor je na našich www stránkách StudentskaPV.cz):

„... náš návrh je založen na několika jednoduchých principech. Lidé musí vědět, kde je plocha starého hřbitova, kde šlapou po ostatcích, proto jsme ji navrhli vymezit živým plotem o výšce asi 90 cm. Na hřbitov lidé chodí rozjímat, modlit se, uctít své příbuzné nebo se podívat na nějakou kulturní zajímavost. Neparkují na hrobech auta nebo na nich nevenčí psy. Proto je součástí návrhu i přeložení parkoviště a příjezdové cesty ke škole, což je vše technicky řešitelné, pokud existuje minimální ochota věci řešit. Dalším principem je navrácení nalezených náhrobků do areálu hřbitova buď na konkrétní místo pohřbeného, nebo v případě úlomků do zídky na okraji hřbitova. Třetím principem je přeložení chodníků či jejich vedení lehce nad terénem hřbitova.“

8. Proč jen na základě našeho nesouhlasu s de facto obnovou hřbitova (věřte, že je nám jedno jaké víry) uprostřed bytové zástavby a v těsné blízkosti školy zpochybňujete náš postoj k holokaustu? Z čeho usuzujete na politické pozadí? Mají občané právo se svobodně vyjadřovat k okolí, ve kterém žijí?

 Věříme, že se příště zamyslíte v mnohem širších souvislostech, než se pustíte do osočování kohokoliv, a děkujeme Vám za to. Doufáme jen, že k napsání takového článku Vás nevedly jen ryze osobní důvody - jste ředitelem konkurenčního gymnázia ve zcela jiné lokalitě, nebydlíte v Prostějově, jako bývalý politik ODS jste neúspěšně kandidoval i za jinou stranu, nabízí se snaha o vlastní zviditelnění se ve „správném“, „politicky korektním" směru.

                                                                                                                      petiční výbor petice

„Za zachování stávajícího stavu parku a jeho okolí před RG a ZŠ města Prostějova na ulici Studentská v plném rozsahu a beze změn“

3. Otevřený dopis k vystoupení Mgr. Radka Augustina z Kanceláře prezidenta republiky na shromáždění u příležitosti uctění památky 200. výročí úmrtí vrchního rabína Cvi Jehošui Ha Leviho Horowitze konaného 27.11.2016 v Prostějově.

Vážený pane Augustine,

dle vydání týdeníku “Prostějovský Večerník“ ze dne 28.11.2016 jste na shromáždění k 200. výročí smrti rabína Horowitze ve svém projevu k přítomným pravil, citujeme :

„Ano, i k uším pana prezidenta se doneslo, jaký zbytečný spor tady v Prostějově vedete s místním magistrátem. Emoce ale vyvolávají nepodložené fámy. Vždyť židovští zástupci nechtějí žádnou obnovu starého hřbitova, nechtějí ho obehnat žádnou zdí. Budou vděčni za kousek živého zeleného plotu, důstojné pietní místo a také, aby v parku, kde byl původně židovský hřbitov, nekáleli psi! Toť vše! Pan prezident obě strany žádá, aby se rozumně domluvily a Prostějov tak nebyl černou tečkou na mapě Evropy kvůli nějakému podezření z antisemitismu.“

Jsme velice rádi, že židovští zástupci nechtějí žádnou obnovu starého hřbitova, že budou vděčni za to, co jste vyjmenoval. Škoda, že ani jeden ze dvou dosud oficiálně podaných návrhů americké židovské nadace Kolel Damesek Eliezer tomuto Vámi prezentovanému duchu neodpovídá a žádný jiný nebyl dosud zveřejněn.

Délka živého plotu použitého v návrhu č.2 je cca 500 metrů (jediný návrh, v němž se živý plot vyskytuje, jeho vizualizace je na webových stránkách magistrátu města Prostějova). Souvisle ohraničuje celý dnešní park a parkoviště a záměrně tak zabraňuje veřejnosti tímto parkem volně procházet. Všechny stávající chodníky jsou zrušeny a pro vstup více než 800 žáků do školy jsou navrženy nadzemní lávky. Kvůli tomuto návrhu, stejně jako neobjektivnímu, jednostrannému a nátlakovému informování ze strany celostátních médií v jeho prospěch, vznikla i naše občanská petice.

Některé skutečnosti, zmiňované ve Vašem projevu, jsou v rozporu s informací uvedenou v tiskové zprávě ze dne 27.11.2016, vydané společností Donath Business & Media, k výše uvedenému shromáždnění. Citujeme: „V současné době architekt židovské komunity hledá v rámci návrhu vhodné řešení přístupu složek integrovaného záchranného systému ke škole“. Proč je nutné řešit přístup složek IZS ke škole, pokud má jít jen o Vámi uváděný “kousek živého zeleného plotu”?

Co se týká pietního místa či památníku na zaniklý hřbitov – ten přece dnes již v předmětném parku existuje. V čem není důstojný a dostatečný? Venčení psů je zde dnes také zakázáno. To vše na rozdíl od sousedícího parku, kde býval hřbitov křesťanský (+ plocha dnešní fary a botanické zahrady).

V současném dění kolem zaniklého pohřebiště nevidíme nic antisemitského. O zrušení obou hřbitovů (křesťanského i židovského) usilovalo městské zastupitelstvo v závěru 19. století. Kolem roku 1900 byly zřízeny nové hřbitovy za Brněnskou ulicí – křesťanský i židovský - na kterých se pohřbívá dodnes. Veškeré zmínky o jakémsi antisemitismu jsou jen účelové a nátlakové. Oba dosud předložené návrhy americké židovské nadace lze chápat jen a jen jako jednostrannou snahu prosadit své řešení – změnit celý předmětný park zpět na uzavřený hřbitov, ať se k tomu používá jakýchkoliv slov.

S přeměnou celého parku na jakési obrovské pietní místo s omezením pohybu veřejnosti nesouhlasíme. A s námi velmi mnoho našich spoluobčanů, kterým děkujeme za podporu naší petice.

Absolutně drtivá většina těch, kteří se dnes bijí za rehabilitaci (rehabilitatio = obnovení) tohoto pohřebiště, nebydlí v Prostějově. Mnoho z nich žije a pracuje v Praze, stejně jako Vy. Otázka pro Vás – a co Mahlerovy sady v Praze na Žižkově? Máte tam aspoň zákaz venčení psů? Vždyť je to úplně stejný příběh, jako je ten náš, prostějovský. V 60. letech minulého století se velká část židovského hřbitova zrušila a změnila v Mahlerovy sady, tedy v park. Jen malá část zůstala židovským hřbitovem. Stejně jako u nás i v Praze po tomto „parku“ šlapete, užíváte ho a slouží potřebám živých lidí.

S pozdravem Petiční výbor petice „ Za zachování stávajícího stavu parku a jeho okolí před RG a ZŠ města Prostějova na ulici Studentská v plném rozsahu a beze změn.“

V Prostějově dne 30.11.2016